Jestli existuje něco, u čeho byste neměli podcenit přípravu, a už vůbec byste to neměli nechat na náhodě (či na státu), je to finanční zajištění na stáří. Solidní a důstojný důchod by ideálně měl být váš celoživotní cíl. „Není nač čekat, a to ani ve dvaceti letech,“ upozorňuje Michaela Prodanová, která zároveň radí, na co se v konkrétní životní etapě zaměřit.
Na začátku je třeba si připomenout známé pravidlo zdravého hospodaření: 50 % příjmu jde na nutné výdaje, 30 % může pokrýt ty osobní (včetně zábavy) a zbývajících 20 % by mělo směřovat na pojištění, spoření a investice. „Zaměstnanci v sociálních službách, ve zdravotnictví nebo dobrovolnické činnosti, ti všichni vám nejspíš z praxe potvrdí, že peníze nemusí být ve stáří to nejdůležitější. Ale díky nim si mnohdy dopřejete luxus jménem zdraví, zázemí a drobné radosti, které ke sklonku života patří.“ Pojďme se tedy podívat na jednotlivé věkové skupiny, jak k zajištění na stáří přistupují a co by rozhodně neměly v dané fázi života opomenout.
Věková kategorie 18–30 let
„Čím dřív začnu myslet na důchod, tím víc ulevím svému budoucímu já.“
Lidé této věkové skupiny studují, cestují nebo již plánují a zakládají rodiny. Jejich hlavním úkolem je zjistit, co vlastně od života očekávají a kam směřuje jejich cesta. To, že je jednou čeká důchod, samozřejmě všichni vědí. Stáří vnímají jako čas, kdy budou moci cestovat, trávit společné chvíle s přáteli a věnovat se svým koníčkům, ale prioritou zůstává spíše dobrá práce, vlastní bydlení nebo již zmíněná rodina.
Na co se zaměřit:
- budovat finanční rezervu,
- soustředit se na vlastní bydlení,
- začít dlouhodobě investovat.
Věková kategorie 30–45 let
„Raději si začnu odkládat větší část příjmu, abych si ve stáří mohl/a užívat.“
Pozornost čtyřicátníků se upíná na rodinné vazby a spokojenost v pracovní sféře. Zde už má většina z nás splněné alespoň nějaké cíle, ať je to cestování, bydlení, či rodina. S rostoucími plány ale rostou i náklady, proto začínáte vnímat, že každá koruna by měla mít své místo. Už pomalu není moc času na okřídlené „nějak bylo, nějak bude“.
Na co se zaměřit:
- vydělávám víc – odkládám víc,
- aktualizovat své cíle, potřeby,
- dlouhodobě investovat.
Věková kategorie 45–65 let
„Čas do důchodového věku se zkracuje, stejně jako doba, kdy ještě můžu něco našetřit.“
V tomto věku už jste si plně vědomi, že je podstatné vědět, co s vámi jednou bude. Ve vašem okolí se začínají objevovat nemoci, navštěvujete rodinné příslušníky v sociálních zařízeních a začíná vám docházet, že už jenom dostat se jako klient do těchto zařízení není zrovna procházka růžovým sadem. A stojí to nemalé peníze. Můžete být přesvědčeni, že péče o nejstarší má ležet primárně na rodině, ale bohužel vzhledem ke svému pracovnímu nasazení nejste schopni se sami o takového člena postarat.
Na co se zaměřit:
- splatit své dluhy,
- soustředit své finance na důchod,
- dlouhodobě investovat.
Věková kategorie 65 let a více
„Co jsem dosud nestihl/a naspořit, to už pravděpodobně nedoženu.“
Velmi různorodá skupina. Někteří stále chodí do práce, jiní si plnými doušky začínají užívat důchodu. V tomto věku už často na vlastní kůži pociťujete, jak pečlivě jste se na stáří připravili. A i když můžete mít dobré rodinné vztahy, vždy hrají velkou roli peníze a majetek, který během svého života nastřádáte. S přibývajícím věkem budete odkázáni na pomoc druhých. Mohou narůstat náklady na léky, zdravotní pomůcky či služby spojené s pomocí při běžných každodenních úkonech.
Na co se zaměřit:
- udržovat si finanční rezervu,
- pokud jste dlouhodobě investoval/a, čerpat rentu,
- pokračovat v investicích.
Ukázkový příklad:
Chci v 65 letech čerpat rentu 20 000 Kč měsíčně (počítáme se zhodnocením 6,5 % p. a.), a to alespoň 20 let.
- Je mi 20 let – měsíčně musím začít odkládat 1 000 Kč.
- Je mi 30 let – měsíčně musím začít odkládat 2 000 Kč.
- Je mi 40 let – měsíčně musím začít odkládat 4 500 Kč.
- Je mi 50 let – měsíčně musím začít odkládat 10 000 Kč.
Jak vidno, solidní důchod je běh na dlouhou trať a vyplatí se na něj myslet včas. Je obrovský rozdíl, když si začne mladý člověk odkládat i minimální měsíční částku s postupným navyšováním, než když s tím začnete ve středním věku. Zároveň vždy platí pravidlo „neinvestuj do něčeho, čemu nerozumíš“. Proto je dobré si nechat poradit od zkušeného finančního poradce. Ten dokáže po detailní analýze říct, kolik, kam a na jak dlouho byste si měli odkládat.
Comments are closed.